Poslední přísun

V sobotu jsem se, po dlouhém čekání na počasí, vydala k Rakovníku pro poslední obyvatele Sunsetu, určitě zatím na několik let. Tři kobylky Shetland pony ve velmi pokročilém věku, 30, 29 a 28 let doplnily oslí gang s poníkem. Bude sice chvilku trvat, než se vše ucelí a bude to fungovat celkově, ale mají prostoru dost, nějaké velké třídní boje neprobíhají, zatím, a snažíme se všem zajistit potřebný komfort. Ony holky oslí taky nemají zájem se moc kamarádit, i když jsou poníci dvakrát menší než ony. Není se co divit, dlouhá léta si byly pospolu bez vnějších vlivů, tak teď je to velký nezvyk. Ale to bude dobrý, já tomu věřím. Genetický materiál zakladatelů chovu Shetlandů v ČR je sice fajn mít doma, ale já na tohle nějak nejsem. Prostě to jsou zvířata, kterým můžu pomoct, kůň jako kůň. 

Tímto jsme naplnili limity lidské i kapacitní. Teď budem jen pečovat a čekat, co nám budoucnost a zemědělská politika přinese. Vždycky říkám, že už ne. Řekla bych to i teď. Jenže u nás se všechno prostě mění, vyvíjí, přizpůsobuje. Já sice nějakou vizi mám, ale každou chvíli přijde nějaký vnější vliv a musím to celý překopat a vymyslet jinak. Zemědělec prostě musí být operativní. Mně by se samozřejmě líbilo ještě navýšit, ale zatím ještě ten můj rozum funguje. Zvonku to může vyzerať všelijak, já to chápu. Že se nestarám, že na všechno kašlu, kde na to sakra beru ty prachy, takže koně maj prd. Já bych všechny tyhle pozvala, ať se přijdou podívat. Ale já raděj… když se to někomu zvonku nelíbí, ať si… zavolá na KVS a pošle kontrolu, nebo ať si je klidně vezme a ukáže on, jak to funguje mnohem lépe. Mám těhle keců za poslední dobu už celkem plný kecky, tak toho nechám, a budu se věnovat reálu a ne kecům na netu. Všichni u nás ať si užijou svůj čas, jak uznají za vhodné, já se pokusím udělat vše, co je v mých silách, aby se měli dobře. Jasně, jsou věci, kteří milovníci koníšků nepochopí. Ale já jim do bárbínismu taky nekecám. Došlo mi vše pozdě, ale přece. Tak ať se vám i nám daří.